Jednoho krásného jitra si tahle německá banda nasadila laťku zatraceně vysoko. Ukázalo se, že dnes, v době vysokorychlostního xeroxu, někdo dokáže nahrát zajímavé a nápadité album. „Only Human“ bylo možná některými lidmi až přeceňováno (do této skupiny se chtě nechtě také musím připočítat), ale svou kvalitu mělo. Po mírném rozčarování s „The Evil In You“ se po dvouroční pauze objevuje album nové – „Chained“. Sestava je opět úplně jiná, zůstal pouze zpěvák a z původní sestavy je tu mozek kapely Olaf Lenk. Nevím, co tím kapelník sleduje, pokaždé vyměnit lidi okolo sebe, ale třeba v tom nějaký skrytý význam bude (možná je jako člověk naprosto nesnesitelný, a tak od něj všichni utíkají – pozn. horšího já autora).

Nebudeme si nic nalhávat, AT VANCE jsou speed metal, vždy byli a asi tomu i tak zůstane (kdybych se snad mýlil, tak bych se na sebe nezlobil). S AT VANCE je ta potíž, že ať si poslechnete kterékoliv album z novější doby, tak dostanete speed vysoké kvality, ale žádný výrazný posun nebo vývoj v jejich tvorbě není. Nicméně na hudbě AT VANCE bylo vždy nejlepší to, že rychlokopákového žánru byla tak polovina, zatímco ta druhá se skládala z hutnějších, pomalejších skladeb, emotivněji naladěných. A jak se to má na „Chained“? Hádat můžete jen jednou, nespletete se. Rychlé nakládačky tvoří větší část a nezaměnitelná Lenkova kytara nic neztratila na své přitažlivosti. Některé jsou vysloveně chytlavé, se zajímavými kytarami („Rise From The Fall“, „Run/Leave“). Dle očekávání se nám dostalo i pochmurněji zabarvený písní, jako je „Live For The Sacred“, „Heaven“ nebo titulní pěkně hutná „Chained“. A pochopitelně nechybí ani předělávky starých mistrů, tentokrát je to Vivaldiho zima a na bonusovém disku je přítomna i Rimského-Korsakova, všem true metalovým fandům dobře známá, „Fligh Of The Bumble-bee“. Raději se nebudu pouštět do polemik, zda Lenk překoná 208 úderů za minutu, nebo co zní lépe (ještě bych mohl dostat na kokos), nicméně povedenější cover je na této desce „Winter“.

Lehce nakřáplý, ale kvalitní vokál Matse Levena se k hudbě AT VANCE hodí a jsem rád, že u kapely zůstal. Nové album je přeci jenom o trochu našlapanější než „Hartmannova“ klasika. Jak se ale dalo čekat, i přes slušný počet chytlavých refrénů na novém albu uslyšíme již použité nápady a některé rify jsou až smutně podobné starším. Ano, opět tu máme chytlavé a technicky vymakané speed metalové album, ale když se i tento atribut stává standardem, chtělo by to pustit se trochu jiným směrem. Pokud jste milovníky rychlých bubnů, tak budete nadšeni. Nicméně pro spoustu lidí (včetně mne) zůstane „Only Human“ i nadále nedobytým vrcholem.